Škůdci a nemoci česneku

Prevence chorob česneku tkví především ve správném vysazení a zdravé sadbě. Když správně zakoupenou sadbu vysázíme ve vhodný čas do ideální půdy, riziko chorob výrazně snížíme. Významně pomáhá i moření. 

Při prevenci musíme vycházet z toho, že česneku se daří v hlinité půdě na teplém, otevřeném a prosluněném stanovišti. Ideální čas pro jeho sázení je během listopadu až prosince, když teplota klesne pod 9 °C. Tím se eliminuje riziko fuzáriové hniloby, která by později způsobovala usychání a odumírání rostlin. Česnek také stihne ještě zakořenit, ale vyrůstat bude až na jaře. Odrůdy z jiných geografických poloh v našich podmínkách dobře neporostou.

Půda by měla být bohatá na vápno a humus. Přehnojování dusíkem činí česnek náchylnější na nemoci a napadání škůdci. Ovšem ne všechny zdánlivé vady na česneku jsou problematické, často se jedná pouze o povrchovou estetickou vadu, která česnek nepoškozuje.

Choroby česneku

Bílá sklerociova choroba

Jde o zřejmě nejnebezpečnější chorobu česneku, proti které neexistuje účinná chemická obrana. Česnek se nesází na tatáž stanoviště, co minulý rok. Měl by se na ně navrátit kupříkladu až po 5 letech. Při napadení bílou sklerociovou chorobou je nutné tuto dobu zvednout minimálně na 10 let. Napadeným rostlinám odumírají kořeny, na povrchu se jim objevují jemná bílá propletená vlákna zvaná mycelium (česky podhoubí) a následně zakrní. Napadené rostliny se okamžitě likvidují a pro příští výsadbu se nesmí použít ani ty, které se zdají být v pořádku. Sklerocia dokáží v půdě přežít bez hostitele i 20 let.

Houbové komplexy

Během vegetace i skladování je česnek napadaný komplexem houbových chorob (fusarium, botrytis, penicillium a další) . Projevuje se žloutnutím listů, redukcí kořenů a poškození podpučí. Rostliny nakonec odumřou. Pokud se nákaza projeví až při skladování, stroužky česneku budou usychat a bude mezi nimi bílý, růžový, šedý nebo modrozelený povlak. Nejúčinnější ochranou je moření.

Nejlepší prevencí je pořízení kvalitní sadby a vysazení do zdravé půdy.

Škůdci česneku

Háďátko zhoubné

Ditylenchus dipsaci neboli háďátko zhoubné je nejnebezpečnějším škůdcem česneku. Neexistuje proti němu žádná účinná ochrana. Napadení česneku se projevuje žloutnutím listů, praskajícími podpučemi, odumíráním kořenů a zakrslostí. V letech, kdy má dobré podmínky pro svoje množení, dokáže zničit celou úrodu. Když se objeví, je potřeba veškerý porost zlikvidovat a jen cibule zdravého česneku nechat na konzum. Po sklizni se půda posype dusíkatým vápnem, zavlaží a překryje nepropustnou fólií. V zemi může vydržet 5 let a má různé hostitele včetně plevelných rostlin. Těch je tedy také potřeba se zbavit (ale ne do organického odpadu!).

Houbomilka česneková

Houbomilka je létavý hmyz, který na jaře klade vajíčka na listy vyrůstajícího česneku hned u země. Ty pak žloutnou a úroda je v tu chvíli už zničená. Prevencí je nesázet česnek na stanoviště, kde se minulé 3 roky nacházel česnek, cibule nebo pór. Další možná ochrana je překrytí výsadby bílou netkanou textilií koncem února. Chemický postřik se aplikuje, jakmile na jaře 3-4 dny za sebou maximální teploty dosáhnou 10 °C.

Chřestovníček cibulový

Larvy chřestovníčka škodí pojídáním listů. Protože jsou obaleny vlastním slizovitým trusem, mají hnědou barvu a jsou nevábné na pohled. Vajíčka jsou oranžová a dospělci jsou 6-7 mm velcí červení brouci. Preventivní opatření proti chřestovníčku je hluboká orba. Je možné použít insekticid, a to na dospělce a čerstvě vylíhnuté larvy.

Vlnovník česnekový

Okem neviditelný roztoč způsobuje na stroužcích uskladněného česneku (pod slupkou) hnědnutí a scvrkávání se, listy deformuje. Účinné opatření je moření a skladováním při nízkých teplotách lze dosáhnout snížení činnosti roztoče.

Měkkýši

Známí škůdci jakýchkoliv zahrádek, šneci a slimáci, se nevyhýbají ani česneku. Při vysokém výskytu je vhodné použít jed.